Den dětí
Jsou dny, které bolí tiše.
A pak jsou dny, které bolí už od rána.
Den dětí mezi ně patří.
Protože dnes je všude plno dětského smíchu, fotek, přání, výletů a vět typu „užijte si svůj den“.
A já si znovu uvědomím, jak zvláštní je žít se srdcem rozděleným na dvě části.
Mám dva syny.
Jednoho ráno obejmu.
Druhého obejmu už jen vzpomínkami.
Jedno dítě mi běhá po domě.
Druhé mi běhá hlavou, srdcem a každou buňkou mého těla.
Mám Nicolase.
A mám Matyáše.
V jednom světě poslouchám smích, otázky, křik, „mami podívej“, rozházené věci po bytě a život, který běží rychlostí, kterou nestíhám.
V tom druhém světě zůstalo ticho.
Ticho v pokoji.
Ticho po krocích, které utichly moc brzy.
Ticho po hlasu, který už roky neslyším, ale stejně ho znám zpaměti.
Ticho po dítěti, které tu mělo být dnes taky.
A možná právě Den dětí bolí tolik.
Protože ten kontrast křičí.
Jednomu dnes připravím den plný zážitků.
U druhého budu přemýšlet, jaké zážitky mu život už nestihl dát.
Jednomu koupím něco malého pro radost.
Druhému zapálím světlo.
Jednomu budu večer říkat dobrou noc.
A u druhého budu přemýšlet, jak by dnes vypadal, jak by mluvil, jak moc by vyrostl.
Dítě nepostrádáte jen v den, kdy odejde.
Postrádáte ho při narozeninách.
O Vánocích.
Ve škole.
Na výletech.
Ve středu odpoledne.
A pak znovu v Den dětí.
Protože bolest po dítěti nezná kalendář.
Jen některé dny křičí hlasitěji.
A dnes křičí hodně.
Dnes ale nemyslím jen na Matyáška.
Myslím na všechny děti, které tu měly být déle.
Na všechny děti, jejichž pokojíčky zůstaly příliš brzy tiché.
Na všechny rodiče, kteří dnes možná otevřou fotogalerii místo krabice s dárkem.
Na všechny mámy a táty, kteří se usmějí kvůli ostatním dětem a pak se potichu sesypou v koupelně.
Vím, jaké to je žít ve dvou světech zároveň.
A tak dnes slavím Den dětí se svými kluky.
S Nicolasem tady.
S Matyášem jinak.
A já budu navždy máma vás obou.
Protože některé pouto neumí přerušit ani čas.
Ani vzdálenost.
Ani smrt.
A vy oba budete navždy moji malí kluci.
Jeden přede mnou roste.
A druhý roste už jen v mých představách.
Ale oba jste úplně stejně moji.